Projekt školní tůně u Chýnic nedaleko Prahy, realizovaný ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), Montessori základní školy Archa a Nadačního fondu Veolia, v sobě zahrnuje vedle zadržování vody v krajině a ochrany biodiverzity ještě ekologickou výchovu. Ne v nějaké teoretické rovině v učebnách, ale přímo v terénu, na konkrétním pozemku, po kolena v bahně.
Spolupráce mezi Montessori školou Archa a ČSOP (Pozemkovým spolkem Pražská pastvina) se datuje od roku 2018, kdy žáci školy navštívili pastviny, které pozemkový spolek z důvodu obnovy cenných stepí provozuje v oblasti Radotínského údolí. Tato návštěva byla inspirací k využití pozemku, který má škola pronajatý při Radotínském potoku poblíž Chýnic, ke zřízení školní farmy a dalším praktickým environmentálním aktivitám. Děti se na pozemku učí péči o druhovou rozmanitost (redukce náletových dřevin, podpora hmyzu a dutinových ptáků, sledování výskytu druhů) či hospodaření v souladu s přírodou (chov koz a včel).
Také spolupráce ČSOP s NF Veolia má dlouhou tradici. Již čtvrtým rokem se soustřeďuje především na mokřady, a to jak na výkupy mokřadních pozemků, tak právě na budování a obnovu mokřadů. Jen za loňský rok bylo nadačním fondem podpořeno 6 mokřadních projektů ČSOP.
„Pro naše školní projekty je důležité, aby se pro věc nadchly samotné děti, což tůň přesně je. Nápad tůně vznikl již v roce 2020, kdy se parta kluků pustila do kopání pomocí rýčů. Vznikla však velmi malá tůňka, bylo jasné, že k vybudování plnohodnotné tůně tudy cesta nevede. A tak se projekt překlopil do další fáze. Žáci si vyzkoušeli, co vše je pro vybudování takové tůně potřeba. Konzultovali ho jak mezi sebou, tak s odborníky z praxe, vyzkoušeli si jednání s majitelem pozemku…“, vzpomíná na průběh projektu Věra Konůpková, koordinátor ekologické výchovy v Montessori ZŠ Archa. „Nyní je tůň již hotová a očekává první obojživelníky, žáci už se těší na jejich pozorování. V předjaří ještě v okolí dosadíme několik hlavatých vrb.“
„Činnost společnosti Veolia je s životním prostředím a vodou pevně spjata, proto je pro nás podpora ochrany a obnovy mokřadů samozřejmostí“, říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Školní tůň patří sice rozsahem k drobnějším projektům, má jen zhruba 50 metrů čtverečních, ale právě propojením se školní výukou je projektem velmi zajímavým a inspirativním.“
„Jsme přesvědčeni, že ekologická výchova se má dělat v přírodě. O mokřadu se mají děti dozvídat na mokřadu, ne v knihách nebo u počítače. A pokud ho samy pomohou od A do Z vybudovat, pochopí vše v souvislostech mnohem lépe, než kdyby o tom stokrát slyšely. Proto se do podobných projektů velmi rádi zapojíme.“ dodává Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
