Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
tisková zpráva, ČSOP, 27.7.2026
Území Sedmihorských mokřadů podél říčky Libuňky v Českém ráji bylo v 60. - 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno. Západní část lokality (6 ha) prošla díky vstřícnosti řady majitelů i výkupům pozemků Českým svazem ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu v letech 2021–22 komplexní revitalizací. Drenážní systém odvádějící z území co nejrychleji vodu do říčky byl znefunkčněn a jako doplněk pro zdejší biodiverzitu zde byla vytvořena soustava různě velkých tůní. Ve východní části lokality stále odvodnění v různé míře přetrvává a funguje. Jinak jsou obě části území geomorfologicky a geologicky velmi podobné. To umožnilo unikátní srovnání vlivu odvodnění a revitalizace na vodní režim v krajině.
„Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno pouhým pozorováním, podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů či rostlin. Objektivní vyhodnocení vlivu na vodní režim je však komplikovanější,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady, hlavní hybatel všeho, co se na této unikátní lokalitě děje. „Chtěli jsme zjistit, jak se změnil vodní režim území po provedené revitalizaci a porovnat ho s dosud nerevitalizovanou částí mokřadu.“ Proto byly v roce 2023 zakoupeny a na sedmi místech lokality (4 v revitalizované části a 3 v nerevitalizované části) osazeny digitální hladinoměry. Tyto hladinoměry měřily kontinuálně stav podzemní vody od 30. 6. 2023 do 26. 10. 2025, tedy déle než dva roky, v období, kdy nechyběla výrazně suchá ani deštivá období. „Instalace i provoz hladinoměrů jsou finančně náročné, velký dík proto patří Nadačnímu fondu Veolia, který projekt ve dvou etapách finančně podpořil,“ dodává Vojtěch Šťastný. V později revitalizované části mokřadu probíhalo podobné měření již v roce 2014 v rámci bakalářské práce V. Šťastného. K dispozici dále byla oficiální data Českého hydrometeorologického ústavu o množství srážek ve sledovaném období a ze dvou nedalekých stabilních sond pro sledování hladiny podzemní vody v nivě Libuňky.
Co se zjistilo po vyhodnocení všech těchto informací? Nejzásadnějším poznatkem je, že zatímco v nerevitalizované části mokřadu hladina podzemní vody v průběhu roku v závislosti na počasí silně kolísá a v době sucha zaklesává rychleji a hlouběji pod povrch, v revitalizované části je po celý rok včetně suchých period stabilnější, bez vysokých výkyvů, s hladinou těsně kolem povrchu půdy. Proudění vody se podařilo revitalizací nastavit blíže přirozenému stavu před masivním odvodňováním. Vidět je tento efekt v nově vybudovaných tůních, kde je hladina vody stabilně vysoko až k půdnímu povrchu po celý rok, i na samovolné obnově jednoho ze slepých ramen Libuňky. Bylo vypočteno, že na 6 revitalizovaných hektarech se zvýšila akumulace (trvalé zadržení) vody v mokřadu o 11 543 m³, tedy objem vody odpovídající zhruba 5 olympijským plaveckým bazénům či průměrné roční spotřebě 350 lidí. „Je třeba si uvědomit, že rašelinná půda, která z velké části právě Sedmihorské mokřady tvoří, je schopna zadržet neuvěřitelné množství vody. Objem vody v půdě zde může tvořit i přes 93 %. Nicméně vlivem odvodnění i z této půdy mizelo značné množství vody,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný.
„Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Nedávná sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování. Určitě tedy budeme s pomocí veřejnosti i dalších partnerů pokračovat,“ shrnuje Jan Moravec, koordinátor celostátní kampaně Místo pro přírodu.
„Je důležité, aby každé revitalizační akci předcházel detailní hydrologický a půdní průzkum. A stejně tak je žádoucí sledovat i další vývoj území a vodního režimu po revitalizaci, jako tomu je i zde, na Sedmihorských mokřadech,“ zdůrazňuje Lukáš Vlček, odborný garant studie.
„S Českým svazem ochránců přírody spolupracujeme na různých projektech týkajících se vody v krajině a na ni vázanou biodiverzitu již 18 let,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Jde jak o výkupy mokřadních pozemků za účelem jejich ochrany, tak o údržbu či obnovu mokřadů. Sedmihorské mokřady patří k naším srdečním územím. Finančně jsme se zde podíleli již na výkupech některých pozemků v rámci Místa pro přírodu, na monitoringu biodiverzity i na jejich údržbě. Rádi jsme podpořili i tento velmi užitečný výzkum.“
Celá studie s názvem „Sledování vodního režimu Sedmihorských mokřadů a posouzení vlivu historického odvodnění systematickou drenáží s ohledem na provedenou revitalizaci území“, která se krom vlivu revitalizace zabývá i dalšími otázkami, jako je možné hydrologické propojení mokřadu s dosud regulovaným tokem Libuňky či zdroj vody velmi silného pramene ve střední části mokřadu, je ke stažení na www.mistoproprirodu.cz/wp-content/uploads/2026/07/sedmihorske_mokrady_studie.pdf. Studii vypracoval RNDr. Vojtěch Šťastný (ČSOP Bukovina, Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady), odborným garantem byl RNDr. Lukáš Vlček, Ph.D. z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR, odborným konzultantem Mgr. et Mgr. Tomáš Weiss, Ph.D. z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Finančním partnerem projektu byl Nadační fond Veolia.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Vážíme si toho, že Nadační fond Veolia může být součástí.
