Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Botanka, jak jí místní říkají, dostala druhou šanci v roce 2005. Tehdy ji nadšenci v čele s Janem Šindelářem a ZO ČSOP Berkut (Základní organice Českého svazu ochránců přírody) zachránili. Vykoupili pozemky a poté ji postupně začali znovuobjevovat a vracet do ní život.
Příběhem a významem má zahrada jen málo konkurentů
Před 2. světovou válkou byla jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách zaměřená na skalničky, trvalky a dřeviny. Význam zahrady spočíval ve výzkumu tehdy do Česka nově dovezených taxonů. Poté byla v souvislosti s poválečnými změnami zcela opuštěna, rozkradena, postupně zdevastována a v podstatě nejen v zahradnickém oboru, ale i mezi obyvateli regionu, zcela zapomenuta. Přesně 60 let trval tento stav.
Zámecký park v Průhonicích jako inspirace
Impulzem ke vzniku Bečovské botanické zahrady, jako zahrady sbírkové a pokusné, byl i sňatek dědice bečovského panství Jindřicha Beaufort-Spontin s Marií Adelheid Silva-Tarouca, dcerou Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, vynikajícího dendrologa, zahradníka a zakladatele zámeckého parku v Průhonicích. Právě Průhonický park se stal inspirací a partnerem bečovské zahradě. Poté co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu, se výraznou měrou podílel právě na formování Bečovské botanické zahrady rozdělené tehdy na skleníkovou část v zahradnictví, Beaufortské alpinum, Rybniční zahradu, Alpskou louku, sad a plochy pro lesnický výzkum. Původně měla zahrada rozlohu 15 hektarů. Do roku 1931 v zahradě vysázeli 321 rostlinných rodů v 1005 druzích.
Pod půlmetrem nánosů znovuobjevili botanický skvost
„V prvních letech obnovy jsme v podstatě jen hledali místa, odkud začít rekonstruovat, hledali jsme původní sbírková oddělení, schodiště a cesty. Ze staveb se nezachovalo skoro nic,“ vysvětluje Jiří Šindelář, ředitel zahrady. „Dnes je zahrada členem Unie botanických zahrad s více než 10000 pěstovaných druhů rostlin.“
Mokřadní archa v bývalých sádkách
Cílem projektu je vytvoření „Archy“ pro ryby, obojživelníky a vodní a vlhkomilné rostliny ze Slavkovského lesa s jasným genofondem (ex situ ochrana) a následně možná reintrodukce na stanoviště a využití na rekultivační práce. Zároveň zde budou vytvořeny optimální podmínky pro rozmnožování obojživelníků a přirozený výskyt vodních bezobratlých či dalších živočichů.
________________________________________
Kolik to stálo a kdo za projektem „mokřadní archy“ stojí?
Dvouletý projekt je realizován za podpory Nadačního fondu Veolia a Českého svazu ochránců přírody. V Bečovské botanické zahradě je hlavním hybatelem Jan Šindelář, ředitel.
Nadační fond Veolia přispěl částkou 500 000 Kč.
Projekt je součástí spolupráce ČSOP a Nadačního fondu Veolia na programu Vraťme vodu přírodě, která trvá již od roku 2018. Díky ní se daří přizpůsobovat českou krajinu změnám klimatu a suchu, zadržovat vodu v krajině a zvyšovat její biodiverzitu. Na doporučení odborníků z ČSOP Nadační fond Veolia financuje výkup pozemků s potenciálem zadržovat vodu v krajině a pomáhá dlouhodobě pečovat o vzniklé mokřady. Dosud bylo na tyto účely věnováno více než 13,5 milionů korun.
Koupání, stezka mokřadem i bioferrata – kde Bečovskou botanickou zahradu najdete?
Od centra Bečova nad Teplou je vzdálena pouhý kilometr, najdete ji hned naproti vlakovému nádraží. V létě se v Korunním rybníce uprostřed zahrady dokonce můžete i koupat. Součástí zahrady je i „bioferrata“ – zajištěná skalní stezka k poznání vegetace.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Vážíme si toho, že Nadační fond Veolia může být součástí.
