V periodických tůních, které vybudoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP) před dvěma lety nedaleko Kolína, se letos objevil vzácný korýš listonoh letní. Není to jediný zajímavý obyvatel této lokality. Periodické tůně jsou fenoménem, který z naší krajiny mizí. Vytvoření těchto tůní zajistil Pozemkový spolek Huslík při místní organizaci ČSOP Polabí s finanční podporou Nadačního fondu Veolia. (tisková zpráva ČSOP, 21.9.2026)
„Pod svahem, který jsme již několik let kosili, aby úplně nezarostl křovím a podpořili jsme tak ohrožené druhy rostlin a živočichů, bylo vlhké místo zavezené černou skládkou. Předloni jsme to tam díky Nadačnímu fondu Veolia vyčistili a vyhloubili tři malé tůňky. Hned první rok se nám tam objevily kuňky a žábronožky letní, typičtí obyvatelé periodických tůní,“ vzpomíná Pavel Brodecký, spolupracovník Pozemkového spolku Huslík. „Letos zde bylo vyprahlo jako leckde jinde v okolí, ale stačilo, aby se nad Kolínskem přehnalo několik slejváků, tůně se naplnily vodou a ejhle, jsou plné nejen žábronožek, ale letos i neméně vzácných listonohů letních,“ prozrazuje Pavel Brodecký.
Žábronožky a listonohové patří mezi lupenonožce, velice archaickou skupinu sladkovodních korýšů, kteří se na naší planetě vyskytují v téměř nezměněné podobě stovky miliónů let, a jsou proto někdy nazýváni žijícími zkamenělinami (konkrétně právě listonoh letní je považován za jeden z vůbec nejstarších dosud žijících druhů živočichů). Jsou dokonale přizpůsobeny životu ve vysychajících tůních. Jejich vajíčka dokáží roky přežít na suchu a čekat, až se v tůni opět objeví voda.
„Drobné vodní plochy, ve kterých je voda jen po část roku, obvykle během jara či koncem léta, jsou specifickým fenoménem. Některé druhy organismů se tomuto pravidelnému vysýchání přizpůsobily. Výhodou pro ně je, že v periodických tůních nemohou přežívat ryby ani někteří další predátoři,“ vysvětluje Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Kdysi byly periodické tůně běžné v lužní krajině, kde se občas rozlila řeka a zaplnila vodou různé terénní prohlubně, které po návratu řeky do svého koryta postupně vysychaly. S regulací vodních toků a intenzivním využíváním úrodných niv tyto tůně z krajiny mizely. Nahradily je louže na polních a lesních cestách, dnes často vyasfaltovaných. Ve druhé polovině minulého století se oázami těchto druhů stala vojenská cvičiště, rozježděná vojenskou technikou. To je i případ Kolínska, kde právě na okraji jednoho takovéhoto bývalého cvičiště byly nové tůně vybudovány,“ upřesňuje Moravec.
„Skvělé zprávy z Kolínska jsou důkazem, že i drobné zásahy v krajině, když jsou dobře promyšlené, mají smysl. S Českým svazem ochránců přírody spolupracujeme již řadu let a rádi takovéto projekty podporujeme,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.
Český svaz ochránců přírody
Český svaz ochránců přírody je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví v celé jeho rozmanitosti, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době sdružuje více než 6 500 členů, mezi nimiž jsou odborníci, zkušení dobrovolníci i ti, kteří prostě „jen“ mají rádi přírodu. Byl založen v roce 1979. csop.cz
Pozemkové spolky
Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více jak šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Bližší informace na www.pozemkovespolky.cz. pozemkovespolky.cz
Nadační fond Veolia
Nadační fond Veolia spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody již řadu let, v současné době se společné aktivity soustřeďují především na ochranu mokřadů. V rámci programu Vraťme vodu přírodě (www.nfveolia.cz/programy/vratme-vodu-prirode) nadační fond podporuje kromě různých praktických opatření v terénu, jako jsou obnovy tůní či kosení mokřadních luk, též výkupy mokřadních pozemků za účelem jejich ochrany a záchranné transfery obojživelníků. Dosud bylo na tyto účely věnováno více než 13 milionů korun. nfveolia.cz
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
