Letos již podruhé bude Nadační fond Veolia pomáhat s bezpečným jarním putováním obojživelníků k vodě, ve které se rozmnožují. Spolu s Českým svazem ochránců přírody přispívá k tomu, aby obojživelníci nezahynuli pod koly aut.
Ochránci přírody i v letošním roce zabezpečují úseky silnic, kde dochází k nadměrnému usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly. Aprílové počasí jim tuto pomoc tradičně komplikuje. V centrální evidence je více jak 500 silničních úseků, na kterých každoročně hynou žáby pod koly aut. Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají. Jen pro představu náročnosti, v letošním roce se na 18 úsecích instalovaly zábrany o celkové délce téměř 9 km.
Tyto zábrany buď zvířata navedou na bezpečnější trasu anebo jsou doplněny zakopanými nádobami, do kterých žáby a čolci spadnou. Pak nastupují další dobrovolníci, kteří je po celou dobu tahu několikrát denně z nádob vybírají a přenášejí na druhou stranu silnice. Přestože většinu těchto prací realizují dobrovolníci, náklady na materiální zabezpečení, dopravu atd. přesahují částku 200 000 Kč. V tomto roce je opět ochráncům významným darem pomohl uhradit Nadační fond Veolia.
Oproti minulému roku se již podařilo na jedné lokalitě v Českém ráji nahradit dočasné zabezpečení trvalým technickým zařízením a pro další úsek ve Středočeském kraji je již takové zařízení alespoň vyprojektované.
„Český svaz ochránců přírody je naším dlouhodobým partnerem. Spolu s nimi vykupujeme a obnovujeme mokřady po celé republice. K těmto významným aktivitám letos již podruhé Veolia podpořila i přímou ochranu ohrožených mokřadních živočichů. Týkat se tentokrát bude 9 lokalit, ve kterých pomůžeme zabezpečit tah obojživelníků,“ vysvětluje Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.
Podle předběžných zpráv z jednotlivých lokalit se podařilo v loňském roce přes riziková místa dostat více než 10 tisíc žab. Nejpočetněji byla zastoupena ropucha obecná, ale v některých lokalitách se ukázala i vzácná blatnice skvrnitá.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
