Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ve spolupráci s dlouhodobým partnerem Nadačním fondem Veolia (NF Veolia) vybudoval čtyři mělké tůně v bývalém vojenském areálu nacházejícím se v CHKO Poodří. Tím do budoucna výrazně podpoří obnovu biodiverzity, hlavně pak obojživelníků, na dané lokalitě. Prostor v minulosti sloužil jako zázemí mošnovského letiště.
Části areálu mošnovského letiště byly vystavěny na zdejších loukách ještě před tím, než zde byla v roce 1991 vyhlášena CHKO Poodří. Areál v minulosti sloužil jako sklad leteckého paliva, dnes jej z větší části má v užívání Pozemkový spolek Koryta spadající pod základní organizaci ČSOP Nový Jičín. Provádí zde extenzivní zemědělské hospodaření, jako pastvu ovcí, nově zde založil na dvou hektarech ovocný sad s výrazným zastoupením původních odrůd hrušní a realizuje další ochranářské aktivity na podporu místní biodiverzity. Právě z důvodu ochrany biodiverzity zde s finanční pomocí NF Veolia vybudoval několik okrouhlých mělkých tůní, jež jsou velmi důležitými refugii v krajině. Tůně vznikly v letošním roce, přičemž největší z nich měří na délku necelých 12 metrů a obsahem pojímá přibližně 65 m3. Maximální hloubka všech tůní se pohybuje kolem 150 centimetrů.
Výjimečnost CHKO Poodří spočívá především v zachovalosti vodního režimu, který v minulosti ani současnosti nebyl nijak výrazně ovlivněn lidskou činností. Tůně a odstavená ramena řeky skýtají útočiště pro běžné i ohrožené druhy jak živočichů, tak rostlin. Právě na takovéto tůně je svým životním cyklem vázaná lokálně nejpočetnější skupina obratlovců – obojživelníci. Z místních typických, zákonem chráněných druhů zde narazíme například na skokana skřehotavého, skokana zeleného, čolka obecného, ale i na silně ohroženou kuňku obecnou, která z mnoha míst České republiky rychle mizí. Kromě živočichů se na místních vodních plochách vyskytují i zákonem chráněné rostliny, jako například žebratka bahenní, i vzácné druhy jako stulík žlutý. Louky tvoří velmi dynamické prostředí, kde vedle sebe můžeme najít mnoho různých společenstev například vysokých ostřic, pcháčů, psárkové louky s psárkou luční, metlicí trsnatou, kohoutkem lučním a mnohými dalšími.
Jedná se o další projekt na obnovu a ochranu mokřadů realizovaný Českým svazem ochránců přírody ve spolupráci s NF Veolia v rámci jeho programu Vraťme vodu přírodě. O tůně se nadále bude starat Pozemkový spolek Koryta, který bude mj. i monitorovat jejich postupné osidlování různými druhy. Osídlení populacemi obojživelníků se očekává na jaře následujícího roku.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
