V Cholupickém mokřadu při jižním okraji Prahy provedli členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Koniklec za finančního přispění Nadačního fondu Veolia mozaikovitou prořezávku náletových dřevin. Pomohli tím jednomu z nemnoha zajímavých pražských mokřadů.
Částečné odstranění stromů je jedním z nutných kroků k obnově mokřadu. Jeho účelem je proslunění lokality. To vede k podpoře růstu vodních rostlin a na ně vázaných živočichů a dalších organismů. Prořezávka též redukuje opad listí a další rostlinné hmoty, která v nadměrném množství mokřad a tůně zanáší a ohrožuje je nežádoucí zvýšenou eutrofizací (množství živin, které vyhovuje spíše ruderální, než typicky mokřadní vegetaci). Dřeviny však nejsou odstraňovány plošně; v krajině zůstávají ostrůvky zeleně, které různým druhům živočichů slouží jako místo k úkrytu, rozmnožování nebo poskytuje potravu.
V minulosti se na jihu Prahy rozkládaly mokřady v rozlehlém prostoru mezi Točnou a Milíčovem. Dnes z nich přežívají jen malé fragmenty. V místech, o kterých je řeč, tedy v severovýchodní části pražské čtvrti Cholupice, byly podmáčené louky prokazatelně ještě v 19. století. Až v průběhu minulého století, zejména jeho druhé poloviny, byly zdejší mokřady – tak jako mnohde jinde v republice – odvodněny a přeměněny na pole. Krajina má však paměť, a tak se zde po letních deštích roku 2002 vytvořila stabilní vodní plocha. Nejmokřejší část zemědělci přestali obdělávat a postupně se sem začali vracet obojživelníci (evidováno je zde v současné době 5 druhů - čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý a rosnička zelená), plazi (mimo jiné užovka obojková), vážky (šidélka, šídlatky…), ptáci (mimo jiné dva druhy rákosníků, cvrčilky, strnad rákosní… - v širším okolí téměř 70 druhů). Objevil se však jiný problém - bez obhospodařování, které mokřady po staletí udržovaly ve vyvážené podobě, začaly plochu zarůstat expanzivní druhy rostlin a dřevin.
ČSOP Koniklec, který je akreditovaným pozemkovým spolkem, proto loni započal ve spolupráci s vlastníky pozemků v Cholupickém mokřadu revitalizační práce. Obnova druhově bohatého mokřadu zahrnuje zejména pravidelnou mozaikovitou seč jednou až dvakrát ročně dle aktuální potřeby a právě také prořezávky náletových dřevin.
Nadační fond Veolia spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody již řadu let. V poslední době se společné aktivity soustřeďují právě na záchranu mokřadů – jednak prostřednictvím jejich výkupů a jednak podporou různých praktických opatření v terénu, jak tomu bylo i na Cholupickém mokřadu.
S vykupováním mokřadů můžete pomoci i vy. Projekt podpoříte nákupem některého z dárků na stránce eshop.nfveolia.cz. Minimálně 20 procent z ceny každého předmětu jde do veřejné sbírky projektu a stejnou částku pak do sbírky pošle společnost Veolia. Možné je poslat i finanční dar v libovolné výši přímo na sbírkové konto. Nadační fond Veolia pak převede výtěžek sbírky každý rok Českému svazu ochránců přírody.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
