V Cholupickém mokřadu při jižním okraji Prahy provedli členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Koniklec za finančního přispění Nadačního fondu Veolia mozaikovitou prořezávku náletových dřevin. Pomohli tím jednomu z nemnoha zajímavých pražských mokřadů.
Částečné odstranění stromů je jedním z nutných kroků k obnově mokřadu. Jeho účelem je proslunění lokality. To vede k podpoře růstu vodních rostlin a na ně vázaných živočichů a dalších organismů. Prořezávka též redukuje opad listí a další rostlinné hmoty, která v nadměrném množství mokřad a tůně zanáší a ohrožuje je nežádoucí zvýšenou eutrofizací (množství živin, které vyhovuje spíše ruderální, než typicky mokřadní vegetaci). Dřeviny však nejsou odstraňovány plošně; v krajině zůstávají ostrůvky zeleně, které různým druhům živočichů slouží jako místo k úkrytu, rozmnožování nebo poskytuje potravu.
V minulosti se na jihu Prahy rozkládaly mokřady v rozlehlém prostoru mezi Točnou a Milíčovem. Dnes z nich přežívají jen malé fragmenty. V místech, o kterých je řeč, tedy v severovýchodní části pražské čtvrti Cholupice, byly podmáčené louky prokazatelně ještě v 19. století. Až v průběhu minulého století, zejména jeho druhé poloviny, byly zdejší mokřady – tak jako mnohde jinde v republice – odvodněny a přeměněny na pole. Krajina má však paměť, a tak se zde po letních deštích roku 2002 vytvořila stabilní vodní plocha. Nejmokřejší část zemědělci přestali obdělávat a postupně se sem začali vracet obojživelníci (evidováno je zde v současné době 5 druhů - čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý a rosnička zelená), plazi (mimo jiné užovka obojková), vážky (šidélka, šídlatky…), ptáci (mimo jiné dva druhy rákosníků, cvrčilky, strnad rákosní… - v širším okolí téměř 70 druhů). Objevil se však jiný problém - bez obhospodařování, které mokřady po staletí udržovaly ve vyvážené podobě, začaly plochu zarůstat expanzivní druhy rostlin a dřevin.
ČSOP Koniklec, který je akreditovaným pozemkovým spolkem, proto loni započal ve spolupráci s vlastníky pozemků v Cholupickém mokřadu revitalizační práce. Obnova druhově bohatého mokřadu zahrnuje zejména pravidelnou mozaikovitou seč jednou až dvakrát ročně dle aktuální potřeby a právě také prořezávky náletových dřevin.
Nadační fond Veolia spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody již řadu let. V poslední době se společné aktivity soustřeďují právě na záchranu mokřadů – jednak prostřednictvím jejich výkupů a jednak podporou různých praktických opatření v terénu, jak tomu bylo i na Cholupickém mokřadu.
S vykupováním mokřadů můžete pomoci i vy. Projekt podpoříte nákupem některého z dárků na stránce eshop.nfveolia.cz. Minimálně 20 procent z ceny každého předmětu jde do veřejné sbírky projektu a stejnou částku pak do sbírky pošle společnost Veolia. Možné je poslat i finanční dar v libovolné výši přímo na sbírkové konto. Nadační fond Veolia pak převede výtěžek sbírky každý rok Českému svazu ochránců přírody.
Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
Světový den mokřadů slavíme 2.2., tématem letošního roku je Wetlands and human wellbeing, tedy mokřady pro lidskou pohodu. Za dobu trvání programu Vraťme vodu přírodě náš nadační fond přispěl k záchraně 19 hektarů mokřadů v celkové výši bezmála 8 milionů korun.
Další dva úspěchy kampaně Místo pro přírodu se nacházejí na Jihlavsku a mají velmi podobný příběh. Dohromady více než hektar pozemků na lokalitách Pod Trojanem a Hajnice je nyní díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia ve vlastnictví Českého svazu ochránců přírody.
