Co přinesl uplynulý rok Sedmihorským mokřadům? Krom úspěšně dokončené revitalizace a prvního roku ochranářské péče též další vykoupené pozemky či 90 druhů ptáků. Za tím vším stojí místní pozemkový spolek při Českém svazu ochránců přírody Bukovina.
Rok 2022 byl pro Sedmihorské mokřady, lokalitu v Českém ráji na dohled od světoznámého Hruboskalského skalního města, bez nadsázky přelomový. O rozsáhlé a náročné revitalizaci, jejímž výsledkem je soustava krásných tůní na ještě nedávno zpustlých a odvodněných pozemcích, bylo již řečeno a napsáno mnohé. V jejím stínu však zůstaly další, neméně významné aktivity.
Revitalizace by nebyla možné bez úzké spolupráce s vlastníky. Někdo dá souhlas s tím, aby mu na pozemku vznikla tůň, někdo pozemek raději prodá. Právě výkupy pozemků v rámci kampaně Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu, jsou pro úspěch projektu klíčové. Výkupy stále pokračují, aby bylo možné v aktivitách ve prospěch přírody pokračovat na co nejucelenějším území. Tak se podařilo ve druhé polovině loňského roku získat další dva pozemky o celkové výměře přes půl hektaru (6266 m2). Jeden z pozemků je pro udržení příznivého vodního režimu na lokalitě klíčový, protože leží v její úplně nejnižší části a ovlivňuje tak odtok veškeré vody ze severní části mokřadů. Celkem již Český svaz ochránců přírody na Sedmihorských mokřadech vlastní více jak 1,6 hektaru pozemků a spoluvlastnické podíly na síti bývalých cest, křižujících celou lokalitu. Stejně jako v předešlých letech, na výkupech pozemků se vedle dárců veřejné sbírky Místo pro přírodu finančně výrazně podílel i Nadační fond Veolia.
Další kapitolou je údržba ploch. „Na části mokřadů zůstávají i nadále rákosiny, mnoho mokřadních druhů však dává přednost otevřenému, nezarostlému terénu. Pokud chceme, aby se na mokřadech dařilo co největšímu množství druhů, je třeba se o část plochy starat, aby nezarostla. V úvahu přichází buď kosení nebo pastva. Na Sedmihorských mokřadech jsme loni zkoušeli oboje, někdy se zde pohyboval skot a jindy dobrovolníci s kosami, křovinořezy, hráběmi a vidlemi. Tato kombinace se jeví jako ideální a budeme v ní pokračováno i v letošním roce.“ vysvětluje Vojtěch Šťastný z pozemkového spolku.
Samozřejmě, že ochránce přírody zajímá, jak se všechna ta práce projeví, co zde roste a žije. Po celý rok proto probíhal průzkum, zaměřený především na ptáky a obojživelníky. Výsledek? Během roku zde bylo pozorováno 90 druhů ptáků! Více méně stálými obyvateli Sedmihorských mokřadů byly mimo jiné čejky, volavky bílé i popelavé, labutě, kulík říční, chřástal vodní, moták pochop, ale i velké vzácnosti, jako vodouš kropenatý, slavík modráček, bekasina otavní či jeřábi popelaví, kterým se zde poprvé v historii povedlo vyvést mládě. Spíše ojediněle zde bylo možno zastihnout další zajímavé druhy, například cvrčilku slavíkovou, chřástala kropenatého, luňáka červeného či orla mořského. Z obojživelníků zde bylo pozorováno 6 druhů žab (kuňka obecná, rosnička zelená, skokan zelený, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná), což je polovina všech druhů u nás se vyskytujících, a čolek obecný. Zásahy velmi pomohly i potočnici lékařské, silně ohrožené bíle kvetoucí mokřadní rostlině, která v okolí nových tůní vyrašila v ohromném množství.
Též údržba a průzkum lokality byly financovány Nadačním fondem Veolia, společně s Nadací Ivana Dejmala pro ochranu přírody.
„S Českým svazem ochránců přírody spolupracuje náš nadační fond na podobných projektech již od roku 2008,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Záchrana mokřadních lokalit a péče o ně má velký smysl a my se na nich rádi podílíme. Na tyto účely jsme doposud věnovali téměř 5,3 miliony korun.“
Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
Světový den mokřadů slavíme 2.2., tématem letošního roku je Wetlands and human wellbeing, tedy mokřady pro lidskou pohodu. Za dobu trvání programu Vraťme vodu přírodě náš nadační fond přispěl k záchraně 19 hektarů mokřadů v celkové výši bezmála 8 milionů korun.
Další dva úspěchy kampaně Místo pro přírodu se nacházejí na Jihlavsku a mají velmi podobný příběh. Dohromady více než hektar pozemků na lokalitách Pod Trojanem a Hajnice je nyní díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia ve vlastnictví Českého svazu ochránců přírody.
