Velkojaroměřský pozemkový spolek již 11 let pečuje o unikátní přírodu pod koridory vysokého napětí mezi Opatovickou elektrárnou a Lázněmi Bohdaneč. Pro rozsáhlé písčiny získalo tohle území přízvisko Východočeská Sahara, jsou zde však i partie vlhčí. Letos zde díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia přibyly dvě nové tůně, další jsou plánovány v následujících letech.
Mozaika rozsáhlých nezarostlých písčin a mokřadů bývala kdysi pro krajinu středního Polabí typická. Dnes je však skoro celé toto unikátní území zastavěno či zalesněno. Šanci na obnovu alespoň malé části těchto biotopů, důležitých pro řadu vzácných živočichů a rostlin, poskytují odlesněné pásy pod vedením velmi vysokého napětí, v těchto místech široké místa až 50 metrů. Velkojaroměřský pozemkový spolek ve spolupráci s vlastníky pozemků alespoň sem onu původní písčitomokřadní mozaiku postupně navrací.
Během letošního podzimu se zde pozemkovému spolku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia podařilo přehrazením a rozšířením starých melioračních příkopů vytvořit dvě nové tůně. „Správná tůň by měla být co nejčlenitější, mít pozvolné břehy a nebýt příliš hluboká,“ vysvětluje David Číp z Velkojaroměřského pozemkového spolku. „Právě takové tůně nejen pomohou zadržet v krajině vodu, napomoci jejímu vsakování místo rychlého odtoku, ale poslouží i jako vhodný biotop pro řadu vzácných druhů.“ O jaké druhy konkrétně jde zde na „Sahaře“? Asi nejzajímavější je silná populace skokana ostronosého, vzácné žáby, známé zejména tím, že její samečci mají v době páření za slunného počasí výrazně modrou barvu. Žijí zde i další druhy obojživelníků: skokan štíhlý, skokan skřehotavý, skokan hnědý, kuňka obecná, blatnice skvrnitá, rosnička zelená a čolek obecný. Z hmyzu je možné uvést zejména řadu druhů vážek v čele s celoevropsky chráněnou vážkou jasnoskvrnnou. Z rostlin lze očekávat například ohroženou bíle kvetoucí žebratku bahenní.
„Pro společnost Veolia je ochrana přírody samozřejmým závazkem, protože veškerá naše činnost je s životním prostředím pevně spjata. S Českým svazem ochránců přírody spolupracuje náš nadační fond na řadě zajímavých projektů již od roku 2008,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Projekt budování tůní v oblasti takzvané Východočeské Sahary je dlouhodobý a Nadační fond Veolia počítá s jeho podporou i nadále. V následujících letech je zde plánováno ještě minimálně 15 dalších tůní,“ dodává.
V periodických tůních, které vybudoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP) před dvěma lety nedaleko Kolína, se letos objevil vzácný korýš listonoh letní. Není to jediný zajímavý obyvatel této lokality. Periodické tůně jsou fenoménem, který z naší krajiny mizí. Vytvoření těchto tůní zajistil Pozemkový spolek Huslík při místní organizaci ČSOP Polabí s finanční podporou Nadačního fondu Veolia. (tisková zpráva ČSOP, 21.9.2026)
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
