Nadační fond Veolia spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody již řadu let. V poslední době se společné aktivity soustřeďují právě na záchranu mokřadů – jednak prostřednictvím jejich výkupů a jednak podporou různých praktických opatření v terénu.
„V roce 2021 jsme věnovali bezmála 1,5 milionu korun na záchranu mokřadů v České republice, od začátku projektu je to už 3,2 milionu," říká ředitelka Nadačního fondu Vendula Valentová. Částka zahrnuje výnos benefičního prodeje v nadačním e-shopu, přímé dary na konto veřejné sbírky projektu Vraťme vodu přírodě a dary NF Veolia. Finance poslouží na zajištění potřebné péče o 15 mokřadních lokalit v různých regionech a na budování nových tůní v příhraniční oblasti Moravskoslezského kraje v okrese Karviná.
V Cholupickém mokřadu při jižním okraji Prahy provedli členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Koniklec za finančního přispění Nadačního fondu Veolia mozaikovitou prořezávku náletových dřevin. Pomohli tím jednomu z nemnoha zajímavých pražských mokřadů.
Společně jsme také pomohli vzácné přesličce cídivce různobarvé, a to hned ve dvou různých lokalitách. Tato přeslička je slině ohroženou rostlinou, která potřebuje ke svému životu vlhké lokality s nezapojeným porostem. Typickým místem výskytu byly písčité a štěrkové náplavy řek. Jedním z jejích tři středomoravských lokalit výskytu je štěrkopískovna Náklo na Olomoucku. Po obnově biotopu se tam bude dařit nejen cídlivce, ale i obojživelníkům a vodnímu hmyzu. Druhou lokalitou cídivky, který ČSOP díky finanční pomoci NF Veolia pomohl, je bývalé odkaliště Jívka – jedna z východočeských lokalit této vzácné přesličky.
Za našeho finančního přispění vybudoval Český svaz ochránců přírody čtyři mělké tůně v bývalém vojenském areálu nacházejícím se v CHKO Poodří. Tím do budoucna výrazně podpoří obnovu biodiverzity, hlavně pak obojživelníků, v dané lokalitě. Prostor v minulosti sloužil jako zázemí mošnovského letiště. Největší ze vzniklých tůní měří na délku necelých 12 metrů a obsahem pojímá přibližně 65 m3. Maximální hloubka všech tůní se pohybuje kolem 150 centimetrů.
Další velký mokřad s tůněmi pro obojživelníky, na vodu vázané rostliny a vodní hmyz vznikne v dalších letech nedaleko centra Vlašimi na levém břehu řeky Blanice. Tento dlouhodobě neudržovaný pozemek Český svaz ochránců přírody vykoupil vloni i díky podpoře Nadačního fondu Veolia.
Nové tůně vznikly také ve východních Čechách. Velkojaroměřský pozemkový spolek již 11 let pečuje o unikátní přírodu pod koridory vysokého napětí mezi Opatovickou elektrárnou a Lázněmi Bohdaneč. Pro rozsáhlé písčiny získalo tohle území přízvisko Východočeská Sahara, jsou zde však i partie vlhčí. Letos zde díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia přibyly dvě nové tůně, další jsou plánovány v následujících letech.
Nadační fond přispěl i k záchraně žab před koly aut. V roce 2021 se tak podařilo zabezpečit celkem 19 kritických míst dočasnými zábranami, které brání vstupu obojživelníků na vozovku.
S vykupováním mokřadů můžete pomoci i vy. Projekt podpoříte nákupem některého z dárků na stránce eshop.nfveolia.cz. Minimálně 20 procent z ceny každého předmětu jde do veřejné sbírky projektu a stejnou částku pak do sbírky pošle společnost Veolia. Možné je poslat i finanční dar v libovolné výši přímo na sbírkové konto. Nadační fond Veolia pak převede výtěžek sbírky každý rok Českému svazu ochránců přírody.
Jak moc dokáže dobře provedená revitalizace ovlivnit vodní režim v krajině? Místo pro přírodu Sedmihorské mokřady nám nyní naznačuje daty podloženou odpověď. Na kdysi odvodněném mnohahektarovém mokřadu, jehož zhruba čtvrtina byla před pěti lety revitalizována, se uskutečnilo více než dvouleté měření hladiny podzemní vody. Nyní Český svaz ochránců přírody zveřejnil zpracované výsledky.
Bečovské botanické zahradě se říkalo „Druhé Průhonice“, zažila roky slávy a po druhé světové válce také 60 let naprostého zapomnění, devastace a téměř úplného zmizení z veřejného života. Dnes je opět místem poznávání, výzkumu i zábavy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v nejstarším ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pro veřejnost otevřela nové pozorovatelny, výukový altán a dřevěný povalový chodník. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci zřizovatele parku ČSO, sponzorů nové návštěvnické infrastruktury ze společnosti BEAS, a.s., Nadačního fondu Veolia a Nadace Tipsport, starosta města Jaroměř a další významní partneři. Výstavba pozorovatelen byla také spolufinancována Evropskou unií v rámci Operačního programu Životní prostředí. V ptačím parku se po 20 letech existence tímto výrazně zlepšily podmínky pro návštěvníky při pozorování přírody.
