Co znamená D.O.M.A.?

DŮSTOJNOST, OTEVŘENOST, MANAGEMENT, ATMOSFÉRA – čtyři slova, která vedle sebe nestojí náhodně. Tvoří základní charakteristiku nového programu, který se začal poměrně nedávno věnovat humanizaci sociálních služeb pro seniory. Je to další z projektů, které získaly na tři roky partnerství a podporu našeho nadačního fondu ze seniorského programu Stále s úsměvem.

Když se program D.O.M.A. objevil v nadačním hledáčku, bylo to ještě před vypuknutím pandemie. Už tehdy nás zaujal svým novátorským přístupem, směřováním i smělými cíli. Když byl později – již v době covidové - vybrán k víceleté podpoře, vzrostlo naše přesvědčení, že takové projekty pro růst kvality sociální a sociálně-zdravotní péče a služeb pro seniory u nás potřebujeme.

Více přinášíme v následujícím rozhovoru se Simonou Bagarovou, zakladatelkou programu D.O.M.A. a spolku Management pro neziskovky (SB-C, z.s.), který program s plným nasazením a úsilím rozvíjí.

„Důstojnost a otevřenost jsou základem fungující komunikace. Když se přidá kvalitní vedení – management, vzniká atmosféra, ve které jsou lidé spokojení a mohou vznikat úžasné věci. Takové mají být sociálně-zdravotní služby (nejen) pro seniory. Takové služby pomáháme rozvíjet,“ uvádíte v záhlaví na stránkách Vašeho programu D.O.M.A. Přibližte nám, jak to děláte, jak budete v následujících třech letech postupovat a čeho chcete dosáhnout?

Máme cíl působit v jednom až třech zařízeních ročně a v každém z nich po dobu čtyř až šesti měsíců pracovat s vedením i týmem. Většinou se v různé míře soustředíme na čtyři oblasti. Někde je to samotné vedení, které potřebuje podporu, někde je nutné zapracovat na motivaci týmu a pomoci jim lépe vnímat potřeby jejich pacientů a klientů, a některá místa chtějí pracovat na tom, aby se do péče více zapojila rodina. Pro každou oblast si určíme společně cíl. Naším úkolem pak je zařízení tímto rozvojem provést. Teď mám krásný příklad z jednoho geriatrického oddělení. Paní primářka mi zavolala a řekla: „Přeji si, aby naši pacienti na samém konci života cítili, že jsou stále lidmi a já chci vědět, že pro ně děláme maximum. Teď máme dost rezervy. Nevím, kde začít.“ To je pro nás ideální partner, protože má sebereflexi a chce se zlepšovat.

Navíc covid tomu vyloženě nahrává. Každý z nás si ostatně může odpovědět na otázku, kde se kvůli covidu projevily jeho silné stránky, a kde naopak slabiny. S tímto dotazem určitě začneme i v zařízeních, hned jak nás do nich pustí. A za tři roky bychom za sebou mohli mít devět konkrétních institucí, kde se podařilo naplnit podtitul našeho programu: Aby bylo dobře seniorům i těm, kteří o ně pečují. V každém zařízení budeme nějakým způsobem měřit výchozí stav a změnu, které se nám podaří dosáhnout. Jedině tak budeme mít v ruce konkrétní a měřitelné výstupy, se kterými se dá dál pracovat.

Takový vizionářský koncept, který jste měla možnost představit opakovaně i v médiích, jistě nevznikl z čista jasna? Můžete nám prosím představit krátce Vaši profesní a pracovní zkušenost?

Vystudovala jsem sociální práci, ale více než patnáct let se věnuji managementu v sociální sféře. Před pár lety jsem měla pocit, že mi přímá práce s klienty chybí, a tak jsem nastoupila na jeden den v týdnu do domova seniorů. A ačkoliv jsem tam zažila spoustu fajn lidí, zažila jsem i příběhy tak nedůstojného zacházení, že jsem to nedokázala jen tak přejít. Podobně se to opakovalo později i na jiných místech. Mluvila jsem tehdy s jedním senátorem o potřebných změnách. Řekl mi: „Koho by zajímala důstojnost, když jsou před domovy seniorů fronty.“

A tak jsem se rozhodla neztrácet čas přesvědčováním lidí „nahoře“, a začali jsme pracovat s těmi „dole“. Říkala jsem si, že když se zabýváme posilováním manažerských dovedností v neziskovkách, mohli bychom totéž nabídnout i v zařízeních poskytujících sociálně-zdravotní služby. I tam jsou principy řízení stejné, a i tam vše stojí na osobnosti leadera a lidech v týmu. A tak vznikl program D.O.M.A. a začal se tvořit náš tým. Jsou v něm koučky, mentorky, ale také lidé z přímé práce jako zdravotní sestry nebo pečovatelé. Všichni mají zkušenosti více než patnáct let, jedna zdravotní sestra je v oboru dokonce 44 let. Jsou to bezvadní lidé, kteří souzní s principy programu D.O.M.A., a dohromady nás spojuje podobné hodnotové nastavení. Mám radost z toho, že jsme nikdy nemuseli dávat inzerát. Všichni se objevili ve správný čas vlastně sami. Poslední zrovna minulý týden. Mladá pečovatelka, která dala výpověď, protože nesouhlasila s úrovní péče v domově, kde pracovala. Měly jsme videohovor a já jsem jí během něj nabídla práci u nás. Přijala. Lidé, kteří neopouští své principy a nesmíří se s nekvalitní a nedůstojnou péčí, jsou nesmírně cenní. Takové kdykoliv rádi přivítáme v našem týmu. Věřím, že právě s nimi se nám podaří ukázat, že systematická práce vede ke spokojenému týmu i ke kvalitní péči. A od té je už blízko ke zvýšení prestiže profese a třeba i k systémovější změně.

To je ale velký úkol, a nejen na tři roky … a nejen pro jednu organizaci, že? Budete potřebovat spoustu podpory a pochopení ve společnosti, včetně té odborné, a také dostatek finančních zdrojů. Jak to vidíte?

Fundraising bude hodně bolavé téma následujících let. Na druhou stranu věřím, že se najde dost společností, které si budou vědomi toho, že hodit neziskovku přes palubu v době krize, když se s ní v dobrých časech chlubím, není zrovna fér. Jednoduché to ale nebude.

O to větší radost máme z podpory Nadačního fondu Veolia, který programu D.O.M.A. přislíbil podporu dokonce na tři roky. Takové velkorysé rozhodnutí nám umožní daleko efektivněji plánovat, a je to také příjemný pocit jistoty. Neméně důležitá je pro nás podpora od Traffo Gallery, která nám věnovala více než 700 tisíc korun z prodeje děl Jana Kalába. Zdá se, že podporu a důvěru dárců tedy aktuálně máme, a to je skvělá startovní pozice. Věřím, že pozitivním důsledkem covidové doby bude i nekompromisní nasvícení dlouho zanedbávaných systémových problémů nejen v oblasti péče o seniory, a že právě díky tomu se nám bude dařit ke spolupráci přesvědčit i odbornou veřejnost. U té laické je to spíš běh na dlouhou trať. Je na každém z nás, jestli po skončení pandemie na všechno zapomeneme, nebo si uvědomíme svůj díl odpovědnosti. Jací jsme my, takové jsou naše sociální služby. Jejich úroveň je jen naším zrcadlem. Jejich zlepšení začíná snahou zlepšovat své vztahy a usilovat o co nejlepší péči pro své blízké.

Simona Bagarová představila v posledním roce koncept programu D.O.M.A. nejen v Českém rozhlase Plus, ale i na stránkách týdeníku RESPEKT.

Další novinky

Pečuj doma – zaměřeno na péči v izolaci

Pečuj doma – zaměřeno na péči v izolaci

V nadačním programu Stále s úsměvem se od jeho založení věnujeme také seniorům, kteří potřebují pro udržení kvality života péči a služby. Klíčovou a nezastupitelnou roli v ní mnohdy plní neformální tzv. rodinní pečující. A právě s podporou neformálních pečujících, tedy lidí, kteří se doma starají o své blízké, má několikaleté zkušenosti Středisko celostátních programů a služeb Diakonie ČCE a v něm působící Institut důstojného stárnutí.