Další dva úspěchy kampaně Místo pro přírodu se nacházejí na Jihlavsku a mají velmi podobný příběh. Dohromady více než hektar pozemků na lokalitách Pod Trojanem a Hajnice je nyní díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia ve vlastnictví Českého svazu ochránců přírody.
V obou případech jde o rozsáhlé mokřadní komplexy, které zázrakem přežily plošná odvodňování druhé poloviny 20. století, ale jejich druhové bohatství, zahrnující mnoho zajímavých a vzácných druhů rostlin, hub, pavouků, hmyzu či ptáků, ohrožoval nezájem jejich vlastníků o údržbu. Roky zde nikdo nekosil ani nepásl, cenné mokřady zarůstaly a druhy ubývaly.
V tomto stavu je před zhruba dvaceti lety objevili členové Pozemkového spolku Gallinago. Navázali spolupráci s některými vlastníky pozemků a začali se o ně starat. Opět se zde posílili či obnovili populace mokřadních orchidejí, vzácných všivců, masožravých rosnatek či pestrobarevných hub voskovek, opět zde hnízdí bahňáci, poletují hnědásci, ohniváčci, přástevníci… Posléze se zde pozemkovému spolku podařilo prosadit i vyhlášení chráněných území.
Symbolickým završením snah o záchranu těchto lokalit byla možnost odkoupit část pozemků do vlastnictví ochránců přírody. Vlastnické právo je stále nejsilnějším způsobem, jak ochránit nemovitost před nepříznivými vlivy. Pozemky vykoupil díky kampani Místo pro přírodu a finanční podpoře Nadačního fondu Veolia Český svaz ochránců přírody, pečovat o ně bude i nadále Pozemkový spolek Gallinago. V případě lokality Pod Trojanem je to 0,6 hektaru pozemků, které dosud v péči spolku nebyly; udržovaná plocha se tak díky výkupu rozšíří. Částečně jde o velmi cenné silně podmáčené rašelinné a ostřicové louky, které budou koseny, částečně o degradovanou plochu ideální k vybudování tůní, které dnes na lokalitě chybějí. Součástí pozemků je i kousek přirozeně meandrujícího potoka. Na lokalitě Hajnice bylo vykoupeno více než půl hektaru pozemků, které již díky souhlasu dosavadní majitelky v péči spolku jsou. Jde o přírodně jednu z vůbec nejcennějších částí celé rozsáhlé lokality.
„S Českým svazem ochránců přírody spolupracuje náš nadační fond na podobných projektech již od roku 2008,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Záchrana mokřadních lokalit a péče o ně má velký smysl a my se na nich rádi podílíme. Na tyto účely jsme doposud věnovali více než 7 milionů korun.“
Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
Světový den mokřadů slavíme 2.2., tématem letošního roku je Wetlands and human wellbeing, tedy mokřady pro lidskou pohodu. Za dobu trvání programu Vraťme vodu přírodě náš nadační fond přispěl k záchraně 19 hektarů mokřadů v celkové výši bezmála 8 milionů korun.
Jak moc dokáže revitalizace mokřadu ovlivnit vodní režim v krajině? Sedmihorské mokřady, rozsáhlé v minulosti odvodněné slatiniště, jehož část byla v nedávné době revitalizována, zatímco na druhé stále fungují meliorace, se stává místem několikaletého výzkumu vlivu revitalizace na hladinu podzemní vody.
