Kde a proč pomáháme

Kdo to tu bydlí?

Mokřady se také staly významným zdrojem potravy a přirozeným domovem mnoha vzácných či ohrožených druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které jsou pro pobyt v tomto prostředí přizpůsobené a většinou nemohou žít nikde jinde. Naše mokřady představují jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří celosvětově mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou, hned po deštných pralesích a korálových útesech.

Mezi výrazné rostliny mokřadů patří blatouch bahenní, stulík žlutý či různé kosatce, orchideje a masožravé rostliny. Z kriticky ohrožených druhů třeba zlatožlutě kvetoucí plavín šítnatý.

Ze zvířat upoutají především ptáci. Například bekasina otavní či chřástalové s dlouhýma nohama a prsty, jež jim umožňují snadný pohyb v bahně. Snad nejzajímavější je kalous pustovka, naše jediná sova, hnízdící na zemi. Za zmínku stojí také drobný pěvec cvrčilka zelená, jehož hlas připomíná cvrkot kobylky. Mokřady jsou hojně obývány také různými druhy vážek a obojživelníků.

Hrozba pro celou planetu

Počet i rozloha českých i světových mokřadů však neustále ubývá, zejména působením člověka. Mokřady původně tvořily asi 6 % souše na naší planetě. Od počátku existence lidstva však podle odhadů již celá polovina původních mokřadů zanikla, z toho většina za poslední století. Hlavní příčiny úbytku mokřadů jsou jejich záměrné vysušování a přeměna na zemědělskou půdu, napřimování a zpevňování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace, hromadná turistika i těžba surovin, například rašeliny.