Likvidace invazivních rostlin

Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D.
Středočeské vodárny, a.s.

Ing. Václav Somol, CSc.
Český svaz ochránců přírody, 13/18 ZO Silvatica

RNDr. Jiří Brabec
Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje

Úvod

Invazní rostliny jsou u nás nepůvodní druhy, které se v naší krajině rychle a nekontrolovaně šíří. Jejich výskyt s sebou nese řadu negativních jevů. V povodí Klíčavy se můžeme setkat se dvěma druhy, bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum) a křídlatkou japonskou (Reynoutria japonica).

Bolševník velkolepý je domácím druhem Kavkazu. V českých zemích pochází první zmínka o jeho pěstování z roku 1862, a to ze zámeckého parku v Lázních Kynžvart. O patnáct let později je již udáván jako zplanělý. Na Křivoklátsku byl zřejmě poprvé vyset v roce 1936 v prostoru bažantnice Amálie, odkud se postupně rozšířil celkem na 150 lokalit.

Bolševník velkolepý je obrovská, až čtyři metry vysoká rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Má peřenolaločnaté, krátce pýřité listy. Přízemní listy dosahují délky až 2 metry. Červeně skvrnitá lodyha, mající při zemi až 10 cm v průměru, nese velké okolíky o průměru až 75 cm. Kvete od června do srpna, bíle, vzácně narůžověle. Má obrovské množství semen – na průměrné rostlině jich bývá desítky tisíc. Osídluje prakticky všechny druhy stanovišť s výjimkou těch nejsušších, preferuje však stanoviště vlhká. Rozmnožuje se semeny a rozšiřuje se zejména přičiněním člověka (s blátem na kolech dopravních prostředků, zemědělské, vojenské i jiné techniky, pěstováním jako okrasná rostlina) a vodou (vodoteče, přívalové vody, semena vydrží plavat až tři dny). Ostatní způsoby rozšiřování (zvířaty, větrem) jsou minoritní.

Celá rostlina obsahuje furokumaríny, které při styku s lidskou pokožkou a za současného působení UV záření vyvolávají červenohnědé svědící a pálící plochy a puchýře (fytofotodermatitida). Zasažená místa se obtížně a pomalu hojí, zvýšená pigmentace může přetrvávat i několik měsíců.

Bolševník velkolepý způsobuje také významné škody ekologické. Jedná se o vysoce agresívní invazní druh, který na nově osídlovaných stanovištích rychle mění a ničí původní rostlinná společenstva. Ve stabilizovaných porostech bolševníku velkolepého s obtížemi obstojí jen málo rostlinných druhů, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel přítula (Galium aparine). Absence původního bylinného pokryvu vede dále ke zvýšené vodní erozi půdy, břehů vodotečí atd.

K likvidaci bolševníku velkolepého lze použít celou řadu metod mechanických i chemických. V podmínkách CHKO Křivoklátsko se nejlépe osvědčilo vyrývání jednotlivých rostlin (musí být spolehlivě vyryt celý kořenový krček), osekávání okolíků v plném květu a postřik glyfosátem na list (Roundup, Dominator, Clinic, aplikace pomocí zádového postřikovače). Největším problémem je zásoba semen v půdě, semena dle naší zkušenosti přeléhají více než deset let. Při likvidaci je potřeba dodržovat dvě zásadní strategická pravidla: v povodí postupovat odshora dolů a nedovolit rostlinám bolševníku odkvést.

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) pochází z východní Asie. V Čechách byla poprvé zaznamenána v roce 1883 v parku v Netolicích. V roce 1902 je poprvé uváděna jako zplanělá, v současné době je na území České republiky řádově tisíce lokalit.

Křídlatka japonská je vytrvalá až tři metry vysoká rostlina z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Má vejčité listy a nahoře větvenou lodyhou, vytváří mohutný oddenkový systém. Kvete v srpnu až září celkem nenápadně drobnými bílými kvítky uspořádanými ve složených latách. Semeny se ale prakticky nerozmnožuje, zato má nebývalou schopnost vegetativního rozmnožování. Obdobně jako bolševník velkolepý rychle likviduje původní rostlinná společenstva. Osídluje zejména břehy vodních toků, dále skládky, rumiště a další neudržované plochy. Její likvidace mechanickou cestou je bezpředmětná, naopak tato činnost často vede k jejímu rozšiřování (vyhození odstraněných částí rostlin na skládku, rozvoz oddenků s vybagrovanou zeminou atd.). Schůdná je chemická likvidace obdobnými prostředky jako u bolševníku. Nejlépe se nám osvědčil postřik na list v období těsně po odkvětu. Stejně jako u bolševníku je potřeba použít vyšší koncentraci, alespoň 4%. Vzhledem k tomu, že souvislé porosty křídlatky bývají velmi obtížně prostupné a i při pečlivé práci zůstanou některé rostliny nedostatečně zasaženy, je potřeba provést po třech týdnech kontrolu a tyto rostliny znovu ošetřit.

Současný stav

Povodí Klíčavy lze z hlediska výskytu invazních druhů a jejich likvidace rozdělit na dvě části, a sice na část ležící uvnitř CHKO Křivoklátsko, a na část mimo CHKO Křivoklátsko.

V části povodí na území CHKO Křivoklátsko probíhá systematické mapování výskytu a současná likvidace lokalit bolševníku velkolepého posledních 15 let. Za tu dobu zde bylo zjištěno celkem 45 lokalit, které byly klasifikovány na základě velikosti a hustoty porostu podle metodiky Kolbekovy. Jednalo se o lokality s jedinou rostlinou i po souvislý několikahektarový porost, nacházející se zejména v prostoru střelnice na Rudě, osady Amálie a bažantnice Amálie. O těchto lokalitách píšeme v minulém čase, protože 38 z nich bylo již zcela zlikvidováno, a na zbývajících sedmi jsou porosty bolševníku významně zredukovány. Obdobně lokality křídlatky japonské jsou v části povodí na území CHKO Křivoklátsko soustavně mapovány a likvidovány posledních 10 let. Nacházely se zde tři lokality, všechny jsou v současné době zlikvidovány.

Naproti tomu v části povodí Klíčavy mimo CHKO Křivoklátsko zůstávala problematika invazních druhů až do roku 2009 zcela neřešena. Vzhledem k tomu, že tato část povodí leží výš, jednalo se o zásadní strategickou chybu, neboť ošetřované území dole bylo neustále zásobováno novými semeny shora. Situaci v této části povodí jsme rámcově znali a byli si tohoto problému vědomi, ale nedařilo se nám jej řešit.

Minigrant Veolia

V roce 2009 jsme zpracovali projekt „Likvidace invazních rostlin v povodí Klíčavy“ a podali jej do výběrového řízení Nadačního fondu Veolia. Projekt byl ve výběrovém řízení úspěšný, v současné době je v plném rozsahu zrealizován a uzavírán.

Hlavním cílem tohoto projektu je likvidace lokalit bolševníku velkolepého a taxonů rodu křídlatka v části povodí Klíčavy nad CHKO Křivoklátsko. Likvidace těchto rostlin přinese mimo jiné odstranění nebezpečí fytofotodermatitidy obyvatelům a návštěvníkům regionu, obnovení původní vegetace travních porostů, a tím snížení odnosu půdy ze svrchních půdních horizontů vlastníkům a obhospodařovatelům pozemků. Sanace porostů též přispěje k zachování a obnově břehových porostů, a tím ke snížení splachů a eroze břehů vodárenského toku, resp. zlepšení kvality vody ve vodárenské nádrži Klíčava. Vzhledem k hlavnímu šíření těchto rostlin po vodních tocích dojde k odstranění zdrojů šíření invazních druhů všem subjektům nacházejícím se po proudu dolů.

V první fázi bylo provedeno mapování lokalit, jejich zaměření a aktualizován stav a velikost populací sledovaných invazních druhů. Výsledky mapování jsou uvedeny v tabulkách 1. a 2. Byly zjištěny vlastnické vztahy k jednotlivým lokalitám, které jsou naštěstí jednoduché. Vlastníkem všech lokalit bolševníku je město Nové Strašecí, vlastníkem lokalit křídlatky č. 4, 5, 6 a 11 je Česká republika, ostatní lokality vlastní město Nové Strašecí. S vlastníky byla realizace projektu projednána a tito s ní souhlasí. Dále byla projednána záležitost výjimky z ochranných podmínek významných krajinných prvků. Orgán ochrany přírody (MěÚ Nové Strašecí) nakonec posoudil navrhovanou činnost tak, že k ní nebude potřeba výjimku do VKP. To bylo pro nás velmi příznivé rozhodnutí, neboť bylo možné se ihned pustit do práce. Bolševník tou dobou (začátkem července 2009) již odkvétal a vyřízení výjimky by znamenalo nejméně měsíc zdržení. Všechny okolíky bolševníku byly nejprve osekány, ty vrcholové pak sebrány a spáleny, protože už byly ve stadiu zelených semen. Následně byly všechny rostliny ošetřeny postřikem herbicidu Roundup na list. Po třech týdnech byla provedena kontrola a ošetřeny případné zbývající rostliny. Porosty křídlatky byly dvakrát ošetřeny postřikem v průběhu září 2009.

Na jaře 2010 byla provedena plošná kontrola celého zájmového území s cílem zjistit, vymapovat a zlikvidovat případné další nové lokality invazních druhů. Celkem bylo zjištěno 11 lokalit bolševníku velkolepého a 14 lokalit křídlatky japonské. U dosud známých lokalit bylo zopakováno jejich chemické ošetření. V případě křídlatek na základě dosavadních zkušeností předpokládáme, že to pro likvidaci lokalit bude dostačující. V případě lokalit bolševníku č. 2 a 5 to naopak zcela jistě dostačující nebude, neboť na těchto lokalitách je velká zásoba semen v půdě. Zásobu semen v půdě lze očekávat také u lokalit č. 6, 10 a 11. Zde bude nutná pravidelná kontrola včetně opakovaných zásahů po dobu ještě několika let. Tato činnost už nebude velkého rozsahu a nebude vyžadovat větší finanční prostředky. Koncem května byly lokality invazních druhů v zájmovém území navštíveny s redaktorkou Rakovnického deníku a projekt tak bude v nejbližší době popularizován v místním tisku.

Další fotografie

Tabulka 1. Lokality bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)

Intenzita je hodnocena podle metodiky Kolbekovy [12], která kombinuje velikost a hustotu porostu. Souřadnice jsou uvedeny ve WGS-84.

Tabulka 2. Lokality křídlatky japonské (Reynoutria japonica)

Literatura

1. Kratzmann E. (1862): Flora von Marienbad. – In: Der Curort Marienbad und seine Umgebung, ed. 5, p. 339–359, Prag.
2. Pergl J., Pyšek P., Perglová I. et Moravcová L. (2008): Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum): velkolepý modelový druh v invazní ekologii. – Zprávy České botanické společnosti 43, Materiály 23: 51–61.
3. Mladý F. (1983): Fytogeografické zákonitosti květeny a vegetace Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. – Bohemia Centralis, Praha, 12: 35–89.
4. Somol V. (2009): Zpráva o likvidaci bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum v CHKO Křivoklátsko za rok 2009. – Ms., 8 p., depon. in: Správa CHKO Křivoklátsko.
5. Kolbek J. et Matějovský F. (1994): Agresívní neofyta: příklad bolševníku velkolepého. – Arnika, 24–29.
6. Dobrovodský J. et al, (1995): Metodika průzkumu výskytu a regulace šíření bolševníku velkolepého. – 16 p., MZe ČR, MŽP ČR et Agrospoj Praha.
7. Somol V., Pašek J., Purmová M. et Krupička J. (1994): Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). – Metodika odborného programu ČSOP, 8 p., Radnice.
8. Roth L., Daunderer M. et. Kormann M. (1994): Giftpflanzen und Pflanzengifte. – 1090 p., Inkol Verlag Hamburg.
9. Mandák B., Pyšek P. et Bímová K. (2004): History of the invasion and distribution of Reynoutria taxa in the Czech republic. – Preslia, Praha, 76: 15–64.
10. Brock J. H. et Wade M. (1992): Regeneration of Japanes knotweed (Fallopia japonica) from rhizome and stems: Observation from greenhouse trials. – In: Proceedings 9th International Symposium on the biology of Leeds, Dijon, p. 85–94.
11. Brock J. H., Child L. E., de Waal L. C. et Wade P. M. (1995): The invasive nature of Fallopia japonica is enhanced by vegetative regeneration from stem tissues. – In: Pyšek P., Prach K., Rejmánek M. et Wade P. M. [eds], Plant invasions: general aspects and special problems, SPB Academic Publishing, Amsterdam, p. 131–139.
12. Kolbek J., Lecjaksová S. et Härtel H. (1994): Současné rozšíření Heracleum mantegazzianum na Křivoklátsku. – Zprávy České botanické společnosti 29: 33–39.